Kdysi dávno procházeli chlapci, kteří se chtěli stát muži, iniciační rituály, které se vesměs odehrávaly na hranici smrti. Naše civilizace zlikvidovala i poslední mírnější formy iniciačních rituálů, jakým byla kdysi pro chlapce třeba obávaná vojenská presenční služba.
Setkání se s kolektivem, v počátku v podřízené roli, a postupné budování si vlastní osobnosti a integrity, ubránění vlastní identity proti agresorům a upírům všeho druhu… Možnost takového tréningového rituálu je v bludišti konzumního pseudoráje pro mnoho mladistvých dnes jen prchavým snem, protože jsou do brutálního reje mnoha vzájemně prostupujících se dimenzí energo-informačního chaosu vrženi přímo. Většinou bez jakékoliv pomocné ruky, protože jejich rodiče jsou stejně bezradní, jako oni sami. A tak je snadné zapadnout do některé z mnoha klecí vytvořené iluzemi zmatených lidských tvorů, zakletých v levé polovině svých mozků, protože sama společnost je poháněna memetickým komplexem iluze štěstí nadspotřebou, a o zdravý psychický vývoj jedince nemá zájem: ba naopak. Vysněným Cílem memetických programátorů mediálního světa je jakýsi bezduchý tvor, odevzdávající cennou osobní energii za bezcenné tretky, vyráběné otroky v daleké zemi, a konzumující ve výsledku vlastní odpadky.
Technošamanismus
Postupem doby jsem odzkoušel mnoho „Cest“ a podstoupil mnoho experimentů se změnami vědomí a psychiky, včetně Ajahuaskových rituálů v amazonském pralese, ale paragliding mě oslovil tím, že propojuje moderní technologie a dávné rituály blízkosti smrti. Paragliding také přímo oslovuje emoční a senzorické vrstvy psyché, protože řídit padák v nevyzpytatelném prostředí logickými uvahami (tolik příznačnými pro pomatenost mysli dnešní společnosti) je zhola nemožné, pokud nechcete rovnou zemřít. Musíte tedy naplno využívat intuici, všechny smysly a nic si nenalhávat - přesně jako ono biblické „Vaše řeč budiž ANO-ANO/NE-NE“. Každý mikro opak znamená okamžitě možnou smrt. Sám jsem se o tom přesvědčil, když jsem snížil bdělost a nevšiml si, že nemám upnuté stehenní popruhy. Těch několik minut hrůzy mě naučilo velmi mnoho, a poznání mám ukotveno velmi hluboko. Určitě více, než kdybych o tom četl v knížce.
Po návratu do „normálního“ světa jsem si rychle uvědomil, jak více rozeznávám podstatu od plev, více si cením svého času a mám větší radost ze života.
Děkuji Alto paratýmu Dalibora Carbola za úžasné lekce a prožitky!
vyrobil Arxon