Reference klientů

Na ceste k sebe

Poznáte to. Občas sa niečo zlomí a vy máte dojem, že sa všetko zastavilo. Že ten druhý je preč a vy ste hrozne moc sami. A chýba Vám to druhé krídlo, aby ste mohli lietať….poetické…a stáva sa to často. Nastane to obdobie plaču, smútku, tmy a prázdnoty….hľadania záchytného bodu.

Vtedy je fajn stretnúť niekoho, kto Vám dokáže podať pomocnú ruku.

Popravde, Vám vysvetlí, že si dokážete najlepšie pomocť sami. Že je potrebné pustiť to staré, vyčistiť hlavu a uvedomiť si, že to najdoležitejšie na svete sme my sami. Že ten druhý je zodpovedný len za polovicu vzťahu, teda za tú svoju polovicu. Váš život, je Váš. Nie jeho.

Sebecké? Nie to nie je sebectvo, to je sebaláska. Dá sa to vyčítať v knihách, ale je dobré stretnúť niekoho, kto Vám to povie ešte raz.

Ja som stretla Ota. Prima muž, ktorý počúva a dáva otázky. Otázky pre Vás - odpovede sú tiež pre Vás. Pomaly ale iste Vás vedie. Tam kam potrebujete…von z bludiska.

Každému to trvá toľko koľko chce. Nič nie je presne určené. Je to na Vás. Ak budete počúvať a odvážite sa pustiť to čierne z hlavy von….dokážete to rýchlo. Vyskúšala som to, vyšla som z bludiska a pre Otu mám veľké ďakujem. Za trpezlivosť a za to, že tu bol, keď som ho potrebovala.

Na ceste k samej sebe…. Tina

Cesta

Tak se mi nějak zamotala cesta, a já jsem přestala vidět, jak a kam, místo toho jsme běhala v kruhu a litovala se.

A jeden den mě došlo, že to je na mě moc, že potřebuju pomoc.

Sedla jsem k počítači a nazdař Bůh hledala, a našla :-) Otu Luňáka.

A tak jsem si s ním párkrát povídala, mockrát psala, a bylo to, jakoby se mě začaly otevírat dveře jinam, někam kde je prostor. Prostor pro cokoli a taky pro mě, takovou, jaká skutečně chci a mám být. Dalo se tam i dýchat.

Napsala bych, pomáhá mě, ale líp je to, naučil mě, že pomáhat si mám já. Že mám sebrat odvahu a přestat se na sebe dívat jako na oběť, že su to já, kdo pro sebe má něco dělat, a zároveň, že nejsu středobod světa a nenesu zodpovědnost za všechno a všechny kolem, že všechno má smysl, a je na mě, jak to přijmu a zpracuju. A spoustu jiných, pro mě objevných a moc užitečných věcí :-)

Pamatuju si na začátek, kdy mě zakázal myslet. Co myšlení mě to stálo, nemyslet :-) A pamatuju si, jak mě přišla SMSka: „Vydržet, prosím“, a jak moc se mě dotkla a pomohla mně.

Su vděčná, že jsem ho potkala a půjdu dál, teď už víc zvědavá, než bázlivá, co bude dál… OliT